Krásno, režijní debut Ondřeje Sokola, má humor i otazníky
0 jsk 31.1.2014Režijním debutem divadelního režiséra, herce a jednoho z populární čtyřčlenné televizní Partičky Ondřeje Sokola je celovečerní snímek Krásno. Do kin vstoupil ve čtvrtek, recenze na něj jsou zatím spíše zdrženlivé, nicméně novináři se shodují v tom, že nepostrádá vtipné chvíle.
Spolu s Martinem Fingerem a Petrem Vydrou je Sokol autorem scénáře. On prý přišel s nápadem napsat filmový příběh vycházející ze skutečných událostí. Finger se na něm podílel i přesto, že vycházel částečně z reality týkající se jeho rodiny.
Krásno se natáčelo loni od května do července především v Šumperku. První klapka padla v šumperském krematoriu, poslední u vodní nádrže Krásné nedaleko Šumperka, která hraje ve filmu důležitou roli a vychází z ní i název snímku. Zbytek filmu se natáčel v pražských ateliérech i exteriérech.
„Nejdříve jsme napsali první verzi scénáře. Pak jsme ji nechali nějakou dobu uležet a teprve potom jsme se do toho pustili znova. A myslím, že jsem při téhle práci docela uplatnil i své režijní řemeslo. Díval jsem se na to totiž jako na cizí text, režijně ho připomínkoval, a teprve potom jsme znovu psali. Krásno je autorský film, takže to byla jednoznačně výhoda, lépe řečeno to takhle prostě muselo být. Nebyl to nějaký cizí scénář, bylo to něco osobního, něco, co jsme chtěli říct. Podobně pracuje třeba Woody Allen, taky si všechno píše, režíruje a ještě v tom hraje. Byla to prostě taková výhodná nutnost,“ říká Sokol.
O návratu do Šumperka
Adam a Michal, kamarádi z dětství, se ve filmu Krásno po dvaceti letech vracejí do Šumperka, města, odkud „utekli“, ale kde stále žije jejich minulost. Michalova matka je mrtvá několik let, otec umírá v den jejich příjezdu. Přesto chtějí přijít na kloub tomu, zda byl otec opravdu zapleten do smrti matky, kterou našli utopenou v jezeru Krásno, a jakou roli v tom hrála jeho nová žena. Dvojice se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a tím roztočí spirálu nezadržitelných katastrof. To vše je na plátně ovanuto nádechem černé komedie, neboť film je plný absurdních situací, osobních tragédií či vtipných momentů ze života.
„První reakce začaly přicházet až tři čtyři dny po prvním promítání. Což je dobře, protože se to lidem v hlavě muselo rozležet. A byly pozitivní, od příbuzných, od mých blízkých, většina mi řekla, že mají pocit, že je to pro ně ojedinělé a není běžná věc, kterou vídají denně. Film nekončí tím, že se lidem všechno vysvětlí, zodpoví se všechny otázky. Naopak, otázky zůstávají. Takže kvíz začíná teprve ve chvíli, kdy jdou z kina. Oni vlastně ani nevědí, jestli se jim to líbilo, ale zůstane v nich hluboký zážitek. A o to jde,“ konstatuje Sokol, který se v Šumperku narodil.
Hudbu složil Jan P. Muchow, který říká: „Měl jsem možnost s Ondřejem Sokolem několikrát pracovat v Činoherním klubu na jeho představeních a díky tomu jsem se stal jeho obdivovatelem. Proto jsem mu po premiéře hry Pan polštář řekl, že s ním budu rád dělat kdykoliv cokoliv, když bude mít zájem. Takže se o tom, jestli budu dělat Krásno, za mě rozhodlo vlastně už dávno.“