ahead – 1220×100, 1200×100, 320×50
ahead – merici 1220×200

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 8409 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Post-it: Sladké období

0 Redakce 23.10.2009

Hrdá vršovická  kapela se po tříleté pauze probudila k životu. Za sebou nechala odkaz hardcoru a nu-metalu a zaměřila se na jednu ze svých velikých předností; na silné melodie a písně. Soudě podle hudby, nastalo kapele sladké období. Jak ale přiznává frontman Czenda, životní mezník jménem třicítka na kapelu významně dolehl. Ideál se nekoná, nová deska Post-I-Noor je pro muzikanty melancholickou labutí písní rockového života. Desku skupina od poloviny října nabízí zdarma ke stažení na webu www.post-it.cz, živě ji můžete okusit třeba na křtu, 28. října v Paláci Akropolis.

Třetí  deska je pro kapelu určitě mezníkem. Jak sami Post-it vnímají  své současné postavení  a fázi vývoje kapely?

Czenda: Já jsem nejmladší z kapely, je mi dvacet devět, ostatním už přes třicet. Nikdy jsem nevěřil, jaký je třicítka mezník, ale musím teď přiznat, že skutečně je. Pochopil jsem, že muzika asi nebude moje práce, ale spíš jen radost. Že je potřeba mít zaměstnání a trochu někde zakořenit. Taky jsem si uvědomil, že je lepší mít jednu holku doma, než deset na telefonu.

Po prvních dvou albech jsme měli veliká očekávání a dostavilo se určité vyhoření. Věnovali jsme se nějaký čas práci a muziku jsme začali brát jako milenku, na kterou není tolik času. Jsme ale silné „bratrstvo“ a někteří z nás začali bez hraní hodně strádat, takže muselo vzniknout něco nového. Shodli jsme se, že tentokrát půjdeme trochu jinou cestou. Vybředli jsme z hard-corových vod a trochu se posunuli. Možná řeknete, že jsme vyměkli, ale spíš jsme se vrátili ke kořenům.

Deska rozhodně  disponuje silnými motivy a písněmi, to není  nic špatného. Snad by se s jistou nadsázkou dalo říct, že je zatím vaše nejsladší, v nejlepším slova smyslu. K nahrávce jste natočili výtečný videoklip, který právě tuto atmosféru vizualizuje. Připomíná mi hned několik věcí, jaké byli inspirace?

C: Je to veliký kus práce basáka Kapína. Motá se i profesně kolem natáčení  různých videí a spotů. Spojil se s Davidem Chvátalem, autorem našich promo fotek. Když jsem viděl ukázky jeho prací, nevěřil jsem, že je něco takového možné v Čechách s tak malým rozpočtem, jaký jsme měli k dispozici. Patří mu velký dík.

Konkrétně  si tedy dovolím připomenout klip Otherside od Red Hot Chili Peppers…

C: Možná to vzniklo náhodou, námět je Davidův, bylo příjemné nechat všechno na někom jiném a poprvé do toho vůbec nezasahovat. V klipu Otherside hraje myslím Frusciante na elektrické vedení a Kapíno, který Redhoty nejvíc miluje, si tuhle scénu zahrál i v našem klipu. Možná budeme napadeni za vykrádání, ale je to z naší strany spíš pocta.

Jste kapela, která  píše české texty a zakládá  si na slovních hříčkách a vtipných obratech. Přesně  v tom duchu se nese název nové desky POST-I-NOOR, který v sobě skrývá řadu významů, můžeš některé odhalit?

C: Zajímalo by mě, jaké  významy název evokuje tobě. Jednak se samozřejmě hrdě  hlásíme k pražským Vršovicím, v téhle čtvrti se část kapely narodila a část zakořenila. Jako na každé jiné desce na ně nějak odkazujeme, tentokrát na místo zvané Kooh-i-noor.

Dalším významem je Postinor, pilulka proti početí. Tohle album je pro nás jakousi poslední  záchranou, protože v souvislosti s tou zmíněnou třicítkou jsme vážně byli na hranici rozhodnutí s muzikou seknout. Nové album je poslední pilulkou, která nám ještě zachránila naději žít bohémský život a odložit vstup do reality.

Když  jsme u vršovického patriotismu, chodíte na fotbal na Bohemku?

C: Samozřejmě, Kapíno je veliký bohemák. Má tam svojí partu, chodí na zápasy v mexických kloboucích. Já jsem slávista, to jsou pořád Vršovice, takže my spolu konflikt nemáme. Ale trochu problém je s Bekoušem, on je totiž sparťan a to už není tak v pohodě… (smích)

Vrátil bych se ještě k desce, zaujalo mě na ní kromě názvu i několik dalších vtipných detailů. Například mám dojem, že v jedné písni cituješ Kurta Cobaina. Měl jsi „nirvanovské“ období jako polovina mladých v devadesátých letech?

C: To ani nevím, co máš na mysli…

Jeden z textů mi připomněl jeho slova „raději shořet, než vyhasnout“…

C: Vida, tak to není  úmyslné. Já osobně jsem vyrostl na Soundgarden. V jejich hudbě pro mě byla jistá dávka masochismu, obrovské melancholie. Tenhle výrok zrovna neznám, ale asi to není náhoda, vystihuje to ty určité krize, které nás v poslední době potkaly. Jedna z mých moc oblíbených kapel je třeba Incubus a v jednom z textů Brandona Boyda je podobná myšlenka. Asi jsme se inspiroval spíš u něho.

Našel jsem na internetu fanklub, který sleduje každý váš počin. Jak ten reflektoval vaši delší pauzu po poslední desce?

C: Fanoušci se na jednu stranu můžou stavět na hlavy, ale když to nejde z tebe, prostě nemůžeš nic vytvořit. Vzdávám jim dík za neustálou podporu. Mají vlastní web a pracují na něm, moc dobře vím jaký je problém najít si na takové koníčky čas. Jednou z našich motivací jít znovu do muziky samozřejmě bylo také důstojně se rozloučit a poděkovat všem za podporu, když už ne udělat kariéru. Teď se ale cítíme zase silní a máme chuť dělat na nových nahrávkách.

Deska je vaší třetí  nahrávkou a měli jste u Sony BMG smlouvu na tři desky. Jak tedy budete novinku vydávat v době, kdy všichni od velikých firem odcházejí?

C: Přátelská ústní  dohoda je, že jsme se v dobrém rozešli a už s tímto albem máme volnou ruku nakládat jakkoliv chceme. Zároveň si jej už vydáváme v podstatě sami. Kapely našeho formátu si už pod firmami dělali většinu práce na vlastní pěst, snad s výjimkou distribuce. Veliká změna to tedy není, kromě toho, že jde o naše peníze. Někdo moudrý ale řekl, že pravé umění vzniká jen když je umělec v absolutní nouzi. Tak třeba se tahle doba po tučných letech zase vrací.

Nikdy jste si nezahrávali se stylizacemi nebo kostýmy. V tomto směru je image pro novou desku úplnou novinkou. Jak vzniklo?

C: Máš pravdu, že je to poprvé, kdy se nějak stylizujeme. Ani nevím, co nás k tomu vyprovokovalo. Je to samozřejmě nadsázka a především legrace. Mohli jsme dosud navenek působit, že vše myslíme úplně vážně, ale to rozhodně není pravda.

JAKUB ANDĚL (foto: David Chvátal, 2009)

Turné 2009: Post-it + Clou

22. 10. 2009  Ostrava – klub TEMPL

24. 10. 2009  Děčín – klub ŠKUNER

28. 10. 2009  Praha – PALÁC AKROPOLIS – KŘEST DESKY

29. 10. 2009  Frýdek Místek – klub STOUN

31. 10. 2009  Pardubice – klub ŽLUTÝ PES

6. 11. 2009  Třeboň – KC ROHÁČ

13. 11. 2009  Aš – klub KLUBÍČKO

14. 11. 2009  Plzeň – klub BUENA VISTA

19. 11. 2009  Brno – klub METRO

20. 11. 2009  Krnov – klub KOFOLA

21. 11. 2009  Prostějov – klub APOLLO 13

Komentáře