Gipsy.cz: Už si nemyslím, že jsem středem vesmíru
0 Redakce 26.4.2011Skupina Gipsy.cz vydala 22. dubna své v pořadí třetí album. Jmenuje se Desperado a i s bonusem nabízí šestnáct písniček. Jeho produkce se ujal zpěvák a autor většiny repertoáru Radoslav Banga. Na následující otázky odpověděl právě on.
Před vydáním nového alba kapela změnila sestavu a vrátila se ke starému čtyřčlennému obsazení. Proč?
Ta šestičlenná sestava byla perfektní, muzikanti hráli velmi slušně, technicky skvěle. Byli ale tak precizní, že se z toho vytratily pocit a špinavost. Jednu chvíli byli v sestavě dvoje housle, což bylo skvělé. Cit pro romskou hudbu v ní ale stoprocentní nebyl a já si uvědomil, že v téhle kapele musí být jenom Romové.
Začíná tedy vydáním alba Desperado nová etapa Gipsy.cz?
Rozhodně. A týká se to nejenom hudby, ale také toho, že jsem se rozhodl vykašlat se na všechny politické a společenské diskuze o rasismu nebo politice. Nemá to smysl, chci dělat muziku. Tohle album je z mého pohledu výsledek tříleté evoluce nejenom hudební, ale i psychické. Za tu dobu se toho stalo mnoho a já si uvědomil, že mi chyběla pokora. Byl jsem nafoukaný a arogantní, spoustu jsem toho udělal špatně a navíc jsem se nechal vmanipulovat do věcí, které jsem dělat nechtěl. Uvědomil jsem si to na Eurosongu před dvěma lety v Moskvě.
V čem jsi objevil tu pokoru?
V Evropě i u nás jsem potkal spoustu výtečných muzikantů. Pochopil jsem nejenom to, že konkurence je obrovská, ale že jsou mezi námi hudebníci, kteří jsou mnohem lepší než naše kapela. Jenom nejsou slavní a nejsou vidět, protože třeba neměli to štěstí a nenarazili na žádného pracanta, který by jim pomohl zviditelnit se. Začal jsem si vážit toho, kam jsem se jako muzikant dostal. Současně mě to nutí pracovat víc než kdykoli předtím. Jednu dobu jsem si myslel, že jsem středem vesmíru. Teď už si to nemyslím. Uznávám ty druhé a vážím si toho, že se mohu setkávat s vynikajícími muzikanty. Stejně tak uznávám třeba lidi, kteří soutěží v SuperStar. Myslím si, že je mezi nimi řada opravdu talentovaných zpěváků.
Skoro to vypadá, jako by tě k tomuto poznání cosi inspirovalo?
Před dvěma lety jsem se poznal se svou současnou přítelkyní. To byla obrovská změna v mém životě. Je neskutečně hodná, pracovitá, je muzikantka a dává mi tak úžasné zázemí, že mi to otevřelo oči. Vedle ní jsem se uklidnil a došel k závěru, že prioritou už pro mě není kariéra, ale rodina. Ukázala mi jiný svět a dokázala na mě být i přísná. Potřeboval jsem takové setkání. Velmi ji miluju.
Je vaše láska i na novém albu?
Je tam, samozřejmě. Povšechně ta deska není o lásce, jsou tam vážnější témata, ale náš vztah tam je. Minimálně se na nahrávce projevila důvěra, kterou ve mně má přítelkyně má. Dokázala mi říct, abych měl při skládání trpělivost a uměla mi třeba říct, že se jí něco nelíbí, abych na tom dál pracoval.
Jaká témata jsou z tvého pohledu na albu ta závažná?
Písnička Mlíko a med je o tom, v jakém prostředí vyrůstají mnohé dnešní děti. K jejímu napsání mě přiměl facebook. Tam se kolikrát odehrávají drsné věci. Často jsem se tam setkával s dětmi, které vyprávěly o tom, že byť rodiče mají, žijí, jako by je neměly. Začal jsem se o to zajímat a zjistil jsem, že speciálně ve východní Evropě přebyl hodnotu rodiny trend vydělávat peníze a jít za kariérou. Lidé se nechtějí brát, mezilidské vztahy jsou na nule, rodiče si po rozvodu přehazují dítě jako psa a myslí si, že když mu jednou za rok koupí boty nebo playstation, je to rodičovství. Já si ale myslím, že rodičovství je láska, nic jiného. Když to tak není, rodiče se diví, že holka je ve dvanácti letech těhotná a kluk v patnácti feťák nebo zloděj. Všechno se tu měří penězi a vztah je na druhé koleji. O tom je ta písnička.
Zdá se, že ti kromě humoru dost vyhovuje melancholie v náladě tvých písniček a textů.
To určitě. Na desce mám rád třeba písničku Poslední čórka, což je citlivá věc a la Led Zeppelin. Je o klukovi, který krade, protože živí rodinu. Nechce to dělat, není hloupý, ale rodina potřebuje nějaké zabezpečení. Jednou se rozhodne, že udělá velkou čórku, která by rodině zajistila klidný odchod ze země a nějaký čas finančního zabezpečení. Ví ale, že když ho při tom chytnou, on i jeho rodina skončí špatně. Dá se to samozřejmě přetransponovat do jiných situací. Je to písnička ze života, taková má srdcová. Mám rád i skladby More Let’s Go nebo Hraní v altánu.
Natáčíte k nějaké písničce z alba videoklip?
Bude k titulní Desperado. Budeme ho točit ve westernovém městečku Boskovice a režii bude mít Milan Steindler. K mání bude do konce května a slibuju, že to bude opravdu legrace.
Jaroslav Špulák