Death By Chocolate: Rosteme
0 Petr Hašek 6.8.2012Švýcarská skupina Death By Chocolate vystoupila o víkendu na Sázavafestu.
Nadějná pětice, která nedávno vydala první album From Birthdays To Funerals (Od narození po pohřby), potěšila nezměrnou energií i vztahem ke starší muzice. Na otázky odpověděl zpěvák a kytarista Mathias Schenk.
Zdá se, že vaše hudba je inspirovaná rock’n’rollem padesátých a šedesátých let. Je to správný postřeh?
Je to přesně tak. Zpočátku jsme byli inspirovaní především starými rockʼnʼrollovými skladbami z padesátých let. Postupně jsme se ale trochu posunuli, začali nás inspirovat i novější věci, třeba Led Zeppelin nebo Black Rebel Motorcycle Club. Nechceme samozřejmě znít jako ty kapely, bereme je jako inspiraci. Když člověk něco hodně poslouchá, nevyhnutelně ho to ovlivní.
V současnosti je normální, že kapely přicházejí s retro stylem a dodávají mu moderní ráz. Je to i váš případ?
Podle mě je dnes těžké vymyslet něco úplně nového. Death By Chocolate není skupina, která by chtěla vracet staré časy. Máme jen rádi hudbu té doby, tehdejší zvuk kytar a Hammondů. I naším cílem je vnášet do téhle inspirace nové prvky, třeba současné zvuky syntetizátorů.
Jaká muzika je v současnosti populární ve Švýcarsku?
Hodně o tom rozhoduje rádio, které má stále vliv. Ve Švýcarsku jsou asi tří stanice, které mají opravdu velký vliv. Když se v jejich vysílání objeví vaše skladba, lidé mají pocit, že jste dobří a udělá vám to jméno. Abych ale byl spravedlivý, mám pocit, že ve Švýcarsku je velmi silná undergroundová scéna a děje se tam i spousta věcí na alternativní scéně. Pokud se ale chce někdo ve Švýcarsku hudbou živit, musí být jeho skladby ve vysílání těch tří stanic.
Jak jste na tom s popularitou vy?
Nepatříme mezi úplně nejpopulárnější. Vydali jsme letos první album, poctivě pracujeme, hráli jsme na všech velkých festivalech ve Švýcarsku a měli jsme i několik opravdu dobrých koncertů, na které na festivalu přišlo až čtyřicet tisíc lidí. Rosteme.
O čem jsou vaše texty?
Mohu psát jen o věcech, které vidím a znám. Jsou tedy o mém životě, ale není v nich nic autobiografického. Vytvářím příběhy na základě věcí, které se dějí kolem mě.
Hráli jste v České republice poprvé?
Ano, a moc jsme si to užili. Diváci na Sázavafestu byli nesmírně přívětiví. Rádi bychom se k vám jako kapela vrátili.
ŠÁRKA HELLEROVÁ