Hudebnice a herečka Julie Goetz, která dlouhodobě propojuje herectví s živou hudbou na scénách Divadla Komedie, Nové scény Národního divadla nebo divadel ABC a Rokoko, dokončila své debutové album Non Te Audio, vzniklé v hudební produkci Ivana Achera.
Otevírá jej dvojicí skladeb, jejichž vznik byl pro autorku aktem fyzického přežití. Jestem vznikla ve chvíli, kdy přemýšlela, jak se dožít dalšího dne, a zjistila, že jediné, co jí ulevuje, je skládat s looperem a zpívat. Kontinenty naopak vyrostly z lásky, která obnažuje až na kost a je jí tolik, až děsí. Goetz, působící také v kapele Cermaque a dříve vystupující sólově pod jménem Zhilee, přichází svou prvotinou poprvé sama za sebe.
Jestem je vůbec první autorská skladba Julie Goetz, která vznikla v okamžiku krajní vnitřní tísně. „Jestem považuju za svoji záchrannou síť. Je to píseň, kterou jsem si utkala, abych svoji tehdejší situaci vydržela,“ říká autorka. Polština není stylizace, ale jazyk, ve kterém bylo možné tyto věci vyslovit. Finální zpěv vznikl v momentě fyzické slabosti. Julie ho nahrávala s extrémně silnou chřipkou, která jí zasáhla hlasivky, a měl být původně jen pracovní. Ale právě tahle nucená křehkost a bezradnost projevu nakonec na nahrávce kvůli způsobu, jakým text komunikuje, zůstala.
Lyric video k této písni pracuje s jednoduchými záběry stromů, které se po zimě probouzí k životu, a staví je do kontrastu s textem o tom, jak ze světa zmizet, a brutální krásou světa, který jenom tak je. V syrové verzi se skladba objevila už před čtyřmi lety ve videu Jakuba Čermáka, nyní se vrací v definitivní albové podobě.
jsk
foto: Johana Kratochvíla
