Veronika Zapletalová v Galerii Bubec
0 jsk 11.6.2024Veronika Zapletalová dlouhodobě pracuje s krajinou, v současnosti zejména s krajinou městskou. Sleduje, jak se ve městě krajina zužuje na prostor mezi domy ovlivněný chováním staveb a tím, jak se k sobě domy a dopravní tepny staví, velikostí, hustotou, hranami, dveřmi, okny. Z chování staveb čte, jak se k sobě chová společnost. Zpětně se snaží o zásahy do krajiny nebo její popis jako způsob léčby celku.
Pro Galerii Bubec Dejvická vytvořila panoramatickou kresbu krajiny, pro kterou užila sprejerské fixy – materiál přirozený pro městské prostředí. O svém díle uvažuje jako o „organismu žijícím samostatně v útrobách metra. Ostrovu nekonečné krajiny, který je fyzickou i mentální protiváhou vnitřně se rozrůstajícího města, reakcí na Veleslavín, Evropskou, Kulaťák, center bez centra, bez vody, bez prostoru. Malba či kresba je krajina v hlavě, velká krajina, do které se člověk vejde. Je to panorama míru, když válka kolem visí ve vzduchu. Zelené snové místo bez staveb, lidí, dopravy, jen zelené místo s vodou a tělovou modelací terénu. Zelená barva signalizuje bezpečí.“
Dílo volně navazuje na předchozí malbu Krajiny údolí Dejvického potoka realizovanou na zdi východu z metra na Bořislavce.
Celek bude viditelný i přes skleněnou stěnu galerie dvacet čtyři hodin denně.