ahead – 1200×100

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 27206 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Kniha Alexova dobrodružství v zemi čísel zavede do světa matematiky

0 Richard Winter 8.7.2015

“Abstraktní matematické myšlení patří k tomu nejlepšímu, co lidský druh dokázal, a je základem jeho pokroku,” píše ve své knize Alexova dobrodružství v zemi čísel britský matematik a filozof Alex Bellos. Někdejší absolvent Oxfordu představuje matematiku jako inspirující, přístupnou a především tvořivou. Kniha byla přeložena do více než 20 jazyků a získala celou řadu ocenění. V českém překladu ji vydává nakladatelství Dokořán.

Alex Bellos se po studiích matematiky a filozofie na Oxfordu rozhodl pro novinařinu a stal se zahraničním dopisovatelem v Riu de Janeiro. Občas se mu matematické schopnosti hodily, například když potřeboval zjistit, která evropská země se svou rozlohou nejvíce blíží velikosti vykáceného amazonského pralesa, nebo když během různých měnových krizí přepočítával kurzy měn. Ale v podstatě cítil, jako kdyby matematiku zcela opustil.

Po návratu do Británie netušil, co bude dál dělat. Prodával dresy brazilských fotbalistů, začal psát blog a pohrával si s myšlenkou, že by dovážel tropické ovoce. Nic z toho však nedopadlo.

Během této fáze přehodnocování se znovu podíval na obor, jemuž v mládí věnoval tolik času, a našel v sobě jiskru inspirace, která ho vedla k napsání knihy Alexova dobrodružství v zemi čísel. “Vstupovat do světa matematiky v dospělosti bylo něco zcela jiného než se do něj dostávat v dětství, kdy musíte především dobře napsat testy a často se pak nedostanete k těm nejzajímavějším věcem. Teď jsem se matematikou mohl toulat, jak se mi zlíbilo,” píše Bellos.

“Doslechl“ se o etnomatematice – oboru, který ukazuje, jak k matematice přistupují různé kultury a jak ji utváří náboženství. Upoutaly ho poslední studie z behaviorální psychologie a neurovědy, které přesně vysvětlovaly, proč a jak mozek o číslech přemýšlí. “Připadal jsem si jako zahraniční zpravodaj, až na to, že místo konkrétní země jsem navštívil abstraktní ´Zemi čísel´.”

Z pomyslné cesty se nakonec stala cesta skutečná, protože Bellos chtěl matematiku poznat v reálném světě. Letěl tedy do Indie, aby zjistil, jak tam objevili nulu, což byl dle jeho názoru jeden z největších intelektuálních okamžiků v lidských dějinách. Podíval se do obrovského kasina v Renu, aby zkoumal pravděpodobnost naživo. V Japonsku se setkal s nejlépe počítajícím šimpanzem na světě.

Jak Bellos pokračoval ve výzkumu, ocital se ve zvláštní pozici odborníka a laika současně. Návrat k matematice, jak se ho učil ve škole, vypadal sice jako shledání se starými přáteli, ale poznával také přátele těchto přátel, kterých si jako dítě moc nevšímal, a přirozeně potkával i zcela nové sousedy.

“Než jsem napsal tuto knihu, netušil jsem, že již stovky let probíhají kampaně za přidání dvou nových čísel do naší desítkové soustavy. Nevěděl jsem, proč byla Británie první zemí, jež vyrazila minci o tvaru sedmiúhelníku. A neměl jsem nejmenší ponětí o matematice stojící za sudoku (protože tehdy ještě neexistovalo),” přiznává Bellos.

Kniha začíná nultou kapitolou: “Chtěl jsem tím zdůraznit, že její téma je jakousi předmatematikou – zaměřuje se na to, jak vznikla čísla. Na začátku první kapitoly jsou čísla už objevena a my můžeme jít rovnou na věc.”

Od tohoto bodu až do jedenácté kapitoly kniha pojednává o aritmetice, algebře, geometrii, statistice a dalších oblastech, jež se autorovi podařilo zhustit do 400 stran. “Snažil jsem se odborné výklady zredukovat na minimum, ale někdy to zkrátka nešlo a musel jsem se uchýlit k rovnicím a důkazům. Jestliže budete cítit, že už to váš mozek nezvládá, přeskočte jednoduše na začátek další části a půjde to snáze.

Každá kapitola může stát samostatně, to znamená, že k tomu, abyste ji pochopili, nemusíte číst kapitoly předchozí,” nabízí autor manuál ke čtení vlastní knihy a pokračuje: “Kniha je určena pro čtenáře bez hlubokých matematických znalostí a zabývá se tématy na úrovni od základní školy po koncepty, jež se vyučují ve vysokoškolských studijních programech.”