Kompilace dvaadvaceti nahrávek nazvaná Haleluja! Hana Hegerová zpívá texty Jiřího Suchého připomíná nejen nedožité pětadevadesáté narozeniny Hany Hegerové, ale také pětadevadesáté narozeniny Jiřího Suchého a jejich výjimečné setkání v pražském Semaforu, kde vznikly některé z nejkrásnějších českých šansonů. Vyjde v pátek.
Když režisér Ján Roháč na počátku šedesátých let upozornil Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra na pozoruhodnou zpěvačku účinkující v Rokoku, netušil, že právě začíná jedna z nejvýznamnějších spoluprací tuzemské populární hudby. „Tak jsme se šli podívat a žasli jsme,“ vzpomínal po letech Suchý.
V Hegerové okamžitě rozpoznal osobnost zcela odlišnou od všech tehdejších zpěvaček. Když následně přešla do Semaforu, začali pro ni Suchý se Šlitrem psát písně přímo na míru. Vznikly tak šansony, které dnes patří ke zlatému fondu české populární hudby. Hegerová jim dokázala vtisknout jedinečnou hloubku a naléhavost.
„Dávala písním takový lehounce tragický podtext. To pro nás mělo velký význam,“ vysvětluje Jiří Suchý.
Vedle rozverných semaforských songů se díky ní na jevišti objevil nový, citlivější a osudovější tón, který si publikum okamžitě zamilovalo.
jsk
foto: Přiba Mrázová
