Mnoho posluchačů má album Nebe je rudý spjaté se zásadními okamžiky devadesátých let, pro jiné představuje díky stále aktivní a inspirativní tvorbě Moniky Načevy objev současnosti. Tato přelomová nahrávka spatřila světlo světa v dubnu 1996 a během jarních měsíců roku 2026 vyjde po třiceti letech znovu, a to vůbec poprvé na vinylu. Unikátní reedici navíc doprovodí v mnohém výjimečné výroční turné, v jehož rámci Monika Načeva propojí hudbu, obraz a poezii.
„Myslím, že písně z alba Nebe je rudý jsou nadčasové díky skvělým Topolovým textům, které se nám podařilo s tehdejší kapelou zhudebnit. Byli jsme absolutně ponořeni do tvorby veškerým naším časem jako jedna jediná úderná jednotka. Měli jsme svůj specifický zvuk. Mám za to, že naše hudba vyjadřovala přesně tu dobu kolem roku 1996, “ komentuje Monika Načeva desku, která spojuje poezii Jáchyma Topola s hudebním vizionářstvím Jana P. Muchowa a hlasem, jenž dokáže dávat temným veršům světlo.
„Nebe je rudý je přelomová práce, výstup z undergroundu do svobodného světa. Tehdy jsme s Monikou často bloudili noční Prahou, po hlavě se vrhali do třeštění klubové scény. Myslím, že psaní textů se nám povedlo: zaznamenávali jsme dialog o ničem menším, než je mužské a ženské vnímání touhy, bolesti a lásky. Nebe je rudý je pro mne dodnes hudbou překonané úzkosti, poezie vyslovená tělem a hlasem. Temná a erotická, plná divoké, svéhlavé energie,“ dodává básník, prozaik, hudebník, žurnalista a laureát Státní ceny za literaturu Jáchym Topol.
Nahrávka, jež vznikla v prvních měsících roku 1996 ve studiu Propast pod producentským dohledem Jana P. Muchowa, byla v době svého vydání zjevením, což platí dodnes. Spojení Topolovy poezie s hudbou na pomezí trip-hopu, elektroniky a temné energie pražského undergroundu poloviny devadesátých let i po třech desetiletích působí stejně naléhavě, syrově a současně.
jsk
foto: Roman Černý
