Novinky

GHMP připomíná mimořádný příběh Jaroslava Čermáka

V roce 1858 žil v pohodlné Paříži, bylo mu necelých třicet let a měl za sebou všechno, o čem tehdy většina evropských malířů jen snila. Vystavoval na prestižních pařížských Salonech, jeho obrazy kupovali bohatí mecenáši a před sebou měl kariéru, která se otevírala jen několika málo umělcům jeho generace.

Místo toho se rozhodl odjet do Dubrovníku a později na Balkán, do kraje zmítaného válkou. Pohyboval se mezi Černohorci a Hercegovci bojujícími proti Osmanské říši a poznával jejich drsný život. Kreslil, skicoval, byl přijat na černohorském knížecím dvoře, aby tyto zkušenosti pak přetavil v monumentální plátna ve svém pařížském ateliéru.

Jmenoval se Jaroslav Čermák. Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií Praha nyní jeho mimořádný život připomene první velkou retrospektivou po téměř sto letech. K vidění bude od 4. listopadu v Galerii hlavního města Prahy (GHMP) v knihovně.

Ačkoli se jeho jméno začalo postupně vytrácet z evropského povědomí, v devatenáctém století patřil k nejslavnějším českým umělcům v zahraničí. Vystavoval po boku předních malířů své doby a jeho díla se objevovala nejen v Paříži, ale také v prestižních sbírkách v Bruselu a Antverpách, tehdejších centrech evropské malby.

Jenže po Čermákově smrti se začal význam jeho práce proměňovat. Zatímco v českém prostředí se stále silněji prosazoval obraz vlasteneckého a slovanského malíře, v zahraničí začaly z historické paměti ustupovat jeho složitější vazby k Belgii, Francii, dobovému trhu a mezinárodní kritice.

Reprodukce, nekrology, souborné výstavy, dary Hippolyty Gallaitové – manželky známého belgického malíře Louise Gallaita a Čermákovy životní, osudové lásky, městu Praze i pozdější literární a filmová zpracování postupně vytvářely Čermákův „druhý život“.

Z evropského profesionála, jehož obrazy byly součástí soutěže národních škol a proměny výstavního provozu, se stal hrdina příběhu o věrnosti slovanské vzájemnosti a boji za svobodu. Jak se po Čermákově smrti proměňoval význam jeho díla a proč je dnes v jednotlivých evropských prostředích vnímáno odlišně? Galerie hlavního města Prahy se rozhodla na tuto otázku najít odpověď, a to ve spolupráci s Národní galerií Praha.

jsk

Související články

Back to top button