Písně psané z krajní tísně, z lásky, která hojí i děsí, z potřeby najít vlastní hlas i ze vzpomínek na lidi, kteří se otiskli hluboko do těla a paměti. Takové je Non Te Audio, debutové album hudebnice, herečky, zpěvačky a performerky Julie Goetz, které vzniklo v produkci Ivana Achera.
Singly Jestem a Kontinenty pootevřely svět, který se na albu rozprostírá naplno: černá voda, krátery, vlci, větve, zaříkání, zranitelnost i síla vyčarovaná z míst, kde se nedá dýchat. Goetz, působící také v kapele Cermaque a dříve vystupující sólově pod jménem Zhilee, s albem poprvé přichází sama za sebe.
Jednou z nejvýraznějších podob jejího světa je Zatopená šachta. Skladba se vrací k období po Juliině příchodu do Ostravy, kde v letech 2020 až 2022 působila v Divadle Petra Bezruče. Po prudké průtrži mračen ji začaly pronásledovat obrazy podzemních jeskyní plných černé vody. Až později zjistila, že ostravské doly se po skončení těžby skutečně zaplavují podzemní a dešťovou vodou.
„Sílu, kterou jsem tehdy ještě neměla k dispozici, jsem si napsala do téhle písně. Vyčarovala ji z černý vody,“ říká Julie o skladbě, která nevypráví o beznaději, ale právě o síle, která se z ní nakonec dokázala vynořit.
Klip ke skladbě se natáčel v Hornickém muzeu na dole Landek, na Frýdlantských mostech a v areálu Vítkovic. Domeček pro klip vytvořila scénografka Tereza Gsöllhoferová na půdě divadla Pomezí. Po boku Julie Goetz se ve videu objevuje její spolužák z JAMU Ondřej Kokorský, styling měla na starosti Eva Kubienová. Režisérem a kameramanem klipu je František Plzák.
jsk
foto: František Plzák
