VIDEO: Bratři Orffové vydávají novinku a vyrážejí na turné

Bratři Orffové uvádí nový videoklip Co nejdál, křehkou a vnitřně napjatou skladbu doprovázenou animací Davida Najbrta, a zároveň oznamují sérii koncertů v Olomouci, Praze, Brně, Opavě a Turnově.
Autorem hudby i textu Co nejdál je klávesista a hráč na syntezátory Zdeněk Henych. Píseň se dotýká témat samoty a opuštění, ale zároveň v sobě nese tichou sílu a schopnost těmto stavům čelit, aniž by bylo třeba velkých gest.
„Líbila se mi věta textu: V korunách stromů vítr čerpá sílu, a jako vždycky jsem vysunul pomyslné anténky a snažil se zachytit další motivy které mi přicházely na mysl, tak aby mi to dobře znělo. Trochu abstraktně, jako nějaká výzva k překonání hranic a hledání vlastního směru. Vzpomínám si, že jsem přitom myslel na zážitky z lucidního snění. Nechci, aby to teď vypadalo, že je to záležitost, kterou mám nějak zmáknutou. Přirovnal bych to spíš k nesmělému žákovi, který je první den ve škole a učí se úvodní lekce. Skladba vznikala jako tiché naslouchání. Z jediné věty se postupně rozvíjel vnitřní prostor, kde se prolínaly obrazy přírody, náznaky snových stavů i neurčitá touha po překročení vlastních limitů. Píseň je jakýmsi záznamem cesty, na které se člověk teprve učí rozumět vlastním myšlenkám i světu kolem sebe,“ říká Henych.
Grafik, animátor a hudebník David Najbrt, který stojí za námětem, režií i samotnou animací, rozvíjí vizuální linku v jemně stylizované, snové krajině s nádechem anime estetiky. Ústřední postavou je dívka procházející proměnlivým prostředím, v němž není jasné, zda ji čeká pád, nebo vzlet. Právě tato významová nejednoznačnost dává obrazu naléhavost a nechává prostor pro divákovu fantazii. Výsledkem je vizuál balancující na hraně snu, obav, introspekce a neurčité naděje.
„Nebyla to naše typická tvůrčí introspekce ve dvou lidech, ale vznikla společným skupinovým procesem, kdy si každý postupně našel prostor pro svůj nástroj při společném „jamování“ tak, aby mu tam bylo dobře a zároveň pořád komunikoval a souznil s ostatními spoluhráči. Od původního nápadu se potom skladba přirozeně rozvinula do tvaru, který je zaznamenaný na nahrávce, a hodně se blíží i koncertnímu provedení.“ Dodává kytarista Lukáš Novotný.
jsk



