Dorota Nvotová: Když přemýšlím o lásce, přepnu na angličtinu
0 Petr Hašek 10.8.2012Slovenská zpěvačka Dorota Nvotová je zpět, a v plné parádě. Její nové album Just! vzniklo po čtyřleté tvůrčí odmlce, kdy během svého pobytu v Nepálu coby průvodkyně po Himálajích a manažerka dětského domova psala hudbu i texty.
Bylo pak přirozeným vyústěním, že novou kolekci nahrála v Nepálu s nepálskými muzikanty. Je ale také tedy uměleckým spojením Nvotové a ceněného nepálského kytaristy Bishnu Gurunga (na společném snímku), jinak člena legendární nepálské skupiny The Edge.
Místní ho dokonce považují za svého Jimiho Hendrixe. Na baskytaru a bicí hrají muzikanti z populární nepálské skupiny Damage Glitters.
Písničky na desce jsi složila ty. Co jim dali tvoji spoluhráči?
Především zvuk. Takový, jaký je na desce, by se slovenskou kapelou nikdy nevznikl. Je to retro zvuk, jako ze šedesátých let. Sóla Bishnu Gurunga jsou také v duchu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Moji spoluhráči dali do nahrávky své osobnosti a kombinací s mou osobností vzniklo album, které mi při poslechu nic ze současné hudební scény nepřipomíná.
Mohla ses klidně ztratit v nepálské kultuře, možná by to bylo i lákavé. Ty jsi ale na albu zůstala slovenskou zpěvačkou…
Nepatřím k těm, kteří by byly až tak nadšeni tamní kulturou. Použít ji na desku není nic pro mě. Mám ale pocit, že s nepálskými muzikanty je to album velmi svěží.
Na co jsi při skládání desky myslela?
Nejdřív jsem psala texty, a ty vznikaly ve velice zvláštních, možná až podivných situacích. Například v přeplněném indickém vlaku, když jsem měla na klíně cizí dítě a slepici. Zrovna v tu chvíli mě napadlo něco, co mi připadlo nosné, a musela jsem si to zapsat. Řada textů mě napadla ve chvíli, kdy jsem usínala, nebo na toaletě. Hodně často mi nápady přicházely v okamžiku, kdy jsem něco pozorovala. Hudbu pak skládám, když mám čas. Sednu si k pianu a vždycky mi něco přiletí. Potom už jen spojuju muziku s texty. Vypadá to vlastně tak, že mám na jedné straně několik textů, na straně druhé několik hudebních nápadů a to pak spojuju.
Písnička U babky je nostalgická vzpomínka na domov?
Ano, je to taková lehká písnička o létě u babičky na Slovensku. Už ale zemřela, takže je to opravdu jen vzpomínka.
Některé texty na desce jsou anglické. Co tě k tomu vedlo?
Dva až tři důvody. První byl ten, že mám za muže Angličana, a když přemýšlím o lásce, automaticky mi to v hlavě přepne na angličtinu.
Které písničky jsou pro manžela?
Především Blue And Green, také Cornflakes a Candle. Písnička Shadow je ale například o mé psychiatrické léčbě.
A další důvody?
Druhý důvod byl ten, že kdyby byly všechny písně ve slovenštině, kluky, kteří se mnou desku nahrávali, by ta práce nebavila. Chtěla jsem, aby byli z naší spolupráce nadšení a aby mohli výsledky pustit kamarádům, kteří budou písničkám rozumět. I na koncertech vidím, jak je ty anglické písničky baví. Třetí důvod je, že s deskou míříme na nepálský trh. Pokud se povede domluvit její vydání, přetextuju do angličtiny všechny slovenské texty.
V jakém jazyce zpívají nejčastěji nepálské kapely a zpěváci?
V nepálštině. Já se ale rozhodla písně přetextovat do angličtiny… I když vážně uvažuju o tom, že některé přeložím do nepálštiny. Už jsem to zkusila, a myslím, že to půjde.
Umíš nepálsky?
Docela ano, domluvím se. Ale nepálštinu se neučím cíleně. Spíš bych řekla, že jdu kolem ní a ona se na mě tak nějak nalepuje. Není to moc těžká řeč.
O čem je písnička Hippie?
O nešťastném hippiesákovi v moderním světě. V Nepálu a Indii je jich spousta, text té skladby je odpozorovaný. Vidím tam kolem sebe spoustu trosek, které v podstatě jenom přežívají. Jsou to lidé z celého světa a jsou tam proto, že nedokážou žít v civilizovaném světě. Mají pocit, že když budou v Nepálu nebo Indii, budou na své duchovní cestě. Mohou tam navíc docela klidně přežívat, protože tamní lidé mají pro duchovno pochopení.