ahead – 1220×100, 1200×100, 320×50
ahead – merici 1220×200

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 39221 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Vychází reedice Schelingerova alba Hrrr na ně…

0 Redakce 2.3.2021

Jiří Schelinger – muž podmanivého charismatu a majitel nezaměnitelného chrapláku bez diskuze platí za ikonu československého hardrocku sedmdesátých let dvacátého století. Jeho písně a alba, jež natočil se Skupinou Františka Ringo Čecha, odolávají vrypům zubu času, a i po několika desetiletích platí za skutečné majstrštyky nejen v rámci žánru.

V roce Schelingerova dvojitého jubilea (*6. 3. 1951 / †13. 4. 1981) vše zmíněné připomíná a znovu stvrzuje LP reedice dnes již legendárního alba Hrrr na ně…. Ta nyní vychází u Supraphonu v novém remasteru, ale jinak v podobě maximálně blízké prvnímu vydání v roce 1977, tedy včetně různých průpovídek a špílců, s pečlivě rekonstruovaným obalem, doplněným vzpomínkovými texty a dobovými fotografiemi Otto Dlaboly.

„Najednou jsme s Jirkou věděli, že se nám splnil sen. Ta deska byla pro nás strašně důležitá, protože nastartovala Jirkovu popularitu. Zvláště proto, že jsme dosáhli toho hrát vlastní tvorbu… To byla nádhera. Po tolika letech to začalo mít ksicht a bylo to jako venku,” vzpomíná Schelingerův důležitý parťák a kapelník František Ringo Čech na období vzniku alba Hrrr na ně… v knize Petra Bošnakova a Milana Schelingera Jiří Schelinger: Život a… 1951–1981.

Desítka písní, připomínající dávnými i současnými fandy stále hodně oblíbené kousky jako Kartágo, Mám rád lidi nebo Lucrezia Borgia, byla na svou dobu malým zázrakem. Kapele tažené rytmikou Jiří Stárek (bicí) / Jan Kavale (baskytara) a ozdobené výbornou kytarou Stanislava „Kláska“ Kubeše i texty a perkusemi F. R. Čecha, se podařilo přenést pódiovou sílu i do studia a vyjít vítězně z boje o doslova každý decibel i závadná slova s normalizační „kontrolou kvality“. „Bylo mi řečeno, že nad deskou Hrrr na ně… se chvilku diskutovalo, ale nakonec mávli rukou,“ říká k tomu ve výše zmíněné knize F. R. Čech.

(foto: Otto Dlabola)

Tagged with: ,

Komentáře