PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 35455 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Petr Janda: Přehrajeme živě všechna naše alba

0 Redakce 24.2.2011
Legendární česká  skupina Olympic oslaví v příštím roce 50 let existence. Již na letošek ale naplánovala pro své fanoušky lahůdku. V pražské Malostranské besedě bude od března po celý rok, vyjma letních prázdnin, koncertně přehrávat všechna svá vydaná alba.

Poprvé se v nově otevřeném pražském klubu představí 29. března a nabídne koncertní verzi alba Želva plus několik dobových bonusů. Více o tom řekl v rozhovoru zpěvák a kytarista Olympiku Petr Janda.

Jak k nápadu přehrát koncertně všechna alba kapely vlastně došlo?

Nedávno jsem se v Malostranské besedě zúčastnil křtu alba písniček z muzikálu Ať žije rokenroll, který jsme napsali s Karlem Šípem. Produkce klubu mě při té příležitosti oslovila s tím, jestli bychom si u nich s Olympikem nechtěli zahrát. Já si řekl, že kdyby to měl být obyčejný koncert, nemělo by to smysl, protože Olympic má koncertů spoustu. Napadlo mě ale, že bychom mohli odehrát koncerty, které by představily naše alba, a tím se pomalu dostávali k oslavám padesáti let existence kapely, které připadají na příští rok.  

Co na to říkali zbylí členové  kapely, kteří při nahrávání  prvních desek nebyli?

Byli z toho rozpačití, to je fakt. Spoustu z těch nejstarších písniček nikdy nehráli. Ale musím přiznat, že i já jsem řadu z nich zapomněl.  

Takže  nacvičit je asi bude docela fuška…

Bude to fuška, to ano. Těch písniček je strašně moc. Například na koncertě k albu Želva budeme hrát dvaadvacet skladeb, ale umíme jich jen pět. Zbytek musíme dozkoušet, což jsme už začali dělat. Také se musíme vyrovnat s tím, že na každý koncert budeme připravovat nový repertoár.  

Nejsou pro vás vaše  písně ze šedesátých let z dnešního pohledu příliš jednoduché?

Jsou jednoduché a zaplaťpánbůh za to. Kéž bych byl dnes ještě schopen psát takhle jednoduché skladby. Ty staré jsou hezké, mají pěknou melodii a musím říct, že i zvuk desky, podle které se skladby učíme, byl na tu dobu výtečný. Na albu jsou ale i písničky, které nejsou až tak jednoduché. Přinesu na březnový koncert ukázat kytaru, na kterou jsem tenkrát skládal. Zachránil jsem ji před povodní v roce 2002. Vůbec se budeme snažit na všech koncertech představovat nástroje nebo kostýmy, které k době vzniku těch písniček patřily. Týká se to samozřejmě i hostů. Oslovili jsme řadu lidí, kteří s námi v dané době byli.

Kterou z vašich desek máte nejraději?

Mám rád Želvu a Prázdniny na zemi. Jsou to zlomové desky. Želva nás nastartovala, ale pak to šlo dolů. Podruhé nás nastartovaly Prázdniny na zemi, ovšem pak to šlo zase dolů. Třetí deska, která byla pro Olympic klíčová, je podle mě Dávno. To je ale můj pohled. V rámci supraphonských reedic jsme vydali i album O jé. Myslel jsem si o něm, že je to jasný propadák, ale prodeje ukázaly, že se lidem líbí. S fanoušky kapely čile komunikuji a neustále mě překvapuje, které desky a písničky z historie Olympiku upřednostňují. Odráží se v tom generační pohled. Padesátníci mají rádi Prázdniny na zemi, Ulici nebo Laboratoř, šedesátníci zase Ptáka Rosomáka, Maratón nebo Želvu. Záleží asi na tom, ke které desce se posluchači dostali poprvé. Ta pro ně byla zásadní.

Myslíte si, že současná sestava Olympiku bude mít s nějakou písničkou problém?

To ne, alespoň pokud jde o muzikantskou zručnost. Party Jeňýka Pacáka ovšem naprosto stejně jako on neodzpíváme. Půjdeme na to nicméně poctivě a nebude používat žádné předtáčky.    

Je pravda, že jste napsal knížku?

Ano, sepsal jsem své  vzpomínky od roku 1945. To mi byly tři roky a pamatuju si, jak tenkrát bombardovali Prahu. Během letošního roku by měla knížka vyjít v Knižním klubu. Psaní jsem měl ulehčené tím, že si schovávám každý rok diář. Když jsem tu knihu psal, vždycky jsem se do nich podíval a připomnělo mi to nějakou událost.  

Jaroslav Špulák

Komentáře

Přihlásit se k účtu

Nepamatujete siHeslo ?

Zaregistrujte se!