leaderboard

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 12817 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Cocotte Minute: Nasáklí mlékem

0 Redakce 13.4.2009
Kdybyste chtěli potkat hard-corovou partu ze Žižkova, která nekompromisně porcuje svět kolem svými nabroušenými texty, kam byste jim vyšli naproti? Určitě ne na diskotéku. Ale chyba lávky! Nová deska kapely se jmenuje Sado Disco, a to už něco o inspiraci napovídá. Latex, Hard-core, pot a slzy… Zbytek vysvětluje kytarista Czendál…Sešli jsme se v kavárně Paláce Akropolis. O Cocotte Minute se často mluví jako o žižkovské kapele, máte nějaký specifický vztah k tomuhle klubu?

Czendál: Já třeba osobně jsem před kapelou neměl se Žižkovem nic společnýho, ale kapela se ve svým prvopočátku přesunula z Loun tak nějak sem a všechno tady začalo. Navíc Zeller v Akropoli dlouho pracoval a měli jsme tu první koncerty, tak nám to nějak zůstalo. Jasně, máme tenhle klub rádi. Navíc v Praze není zase tolik dobrejch míst, kde se dá udělat větší koncert.

Vaše nová deska se jmenuje Sado Disco, byl jsi někdy na diskotéce?

C: No jasně, mockrát. Dohraješ koncert, na malý vsi není co jinýho dělat, tak vyrazíš na diskotéku. Většinou je to sranda, pozorovat mezilidský vztahy a příběhy. Nevyhledávám samozřejmě diskotéky nijak cíleně, ale občas je to dobrý vidět.

Nový videoklip k singlu Nenávist má skvělou atmosféru, patří k vašim nejlepším. Co tam po vás teče za tekutinu?

C: Je to mlíko. Má vyjadřovat nenávist, která z nás crčí, až nás nakonec pohltí. Vyplácali jsme ho mraky, ještě dnes nám smrdí věci.

V textu písně je slovní spojení „svatá nenávist“. Nenávist k čemu je vám svatá v tom smyslu, že by se dala vnímat i jako pozitivní věc?

C: To je asi spíš na Zellera, kterej se zabývá texty. Každopádně ta píseň vyjadřuje všudypřítomnou nenávist, která je kolem a každej ji nějak ventiluje ven.

Zeller mimo jiné prohlásil, že už se nacházíte v polovině života a nevidíte proto důvod za každou cenu tolik křičet. Myslíš si tedy, že vaše nová deska je tišší?

C: Myslím, že jo. Řada lidí desku vnímá jako tvrdší, ale přestože atmosféra potemněla, určitě není tolik uhnaná. Skladby jsou písničkovější a riffy se tolik neženou kupředu.

Také jste tentokrát použili o něco více elektroniky. Inspirovaly vás nějaké konkrétní kapely k práci s mašinkami?

C: Nešlo o inspiraci konkrétníma kapelama. Logicky jsme chtěli posouvat zvuk dál. Nechtěli jsme ale desku prvoplánově zahltit samohrajkama. Tvarovali jsme kytarový zvuky a vytvářeli z nich smyčky. Většina zvuků vznikla z kytarového základu. Na koncerty teď používáme sampler.

Vaším zajímavým projektem je Rock Circus, putovní koncertní akce, na kterou každoročně berete různé hosty. V jaké fázi se momentálně nachází a co pro něj chystáte na letošní rok?

C: Je to náš „brand“ spolu s klukama z Post-it, pod kterým propojujeme vlastní muziku s kapelama, který máme rádi a který mají s námi něco společnýho. Bereme je pak na turné, který je celý trochu „jinak“ pojatý. Je to jako když vyjede cirkus. Brali jsme Imodium, kluky z Francie jménem Scorch, nebo kapelu Elektrik Mann. Teď jsme chvíli vynechali, protože jsme připravovali desku, ale cirkus určitě nekončí.

Kromě výměnných koncertů se Scorch jste také absolvovali několik koncertů v Bělorusku a na Ukrajině. Jaký je to pro kapelu rozdíl třeba oproti zájezdu na západ?

C: To budou tak tři roky. Jeli jsme zájezd spolu s Už jsme doma a MCH Bandem a bylo to hodně zajímavý. Vůbec bych nebyl řekl, jakej je rozdíl jenom mezi Běloruskem a Ukrajinou, na Ukrajině je třeba cítit, že lidi mají nějakej kontakt se západem. V Bělorusku je to úplně jiný, přijedeš na diskotéku, tam je vyhrazeno kam můžeš a kam už ne, lidi se děsně teší, protože se striktně hraje jen do deseti večer, režim je tam tvrdší.

Hodně se hovořilo o tom, proč jste vystoupili před Danielem Landou. Zeller se bránil, že najednou jsou to vaše nejsledovanější koncerty, jako by ani jiné nebyly. Která vystoupení tedy byla pro vás jako kapelu nejzásadnější, pomineme-li mediální publicitu?

C: (přemýšlí)… Ona to s tím Danem do jistý míry byla zásadní koncertní zkušenost. Vystoupit před zaplněnou arénu o několika tisících lidí , je těžký. Dan má specifický publikum a zkus ho přesvědčit, že tam ten večer máme co dělat, když nepřišlo na nás. Naštěstí lidi pochopili, že nás tam chtěl právě sám Dan, a na naší hudbu reagovali dobře, oba koncerty se povedly.

Celá řada kapel upouští od spolupráce s hudebními firmami. Jakým způsobem vydáváte Sado Disco?

C: Vytvořili jsme vlastní label Sado Disco Crew, pod kterým desku vydáme, ale úplně se od firmy distancovat nechceme. Pomůže nám například s distribucí.

K nové desce máte vtipný vizuál, především kostýmní. Hrajete v tomto oblečení na koncertech?

C: Vždycky jsme šli trochu do extrému. Na minulé desce jsme zase měli plynový masky. Takže tentokrát jsme se chtěli trochu přiblížit názvu Sado Disco. Vymysleli jsme to sami a trochu nám pomohl fotograf David Kraus, na mě zrovna zbyl ten nejulítlejší oblek. Na křtu v nich nejspíš vystoupíme.


JAKUB ANDĚL
(foto: David Kraus)


28. 4.2009 – Praha, Palác Akropolis

Komentáře

Přihlásit se k účtu

Nepamatujete siHeslo ?

Zaregistrujte se!