ahead – 1220×100, 1200×100, 320×50
ahead – merici 1220×200

PLAY.CZ

Právě poslouchá celkem 9548 posluchačů.

Seznam rádií

Seznam stylů

Seznam krajů

Vítězslava Kaprálová

0 Rémy Martin 27.11.2014

V tomto týdnu proběhly v Rudolfinu abonentní koncerty České filharmonie, tentokrát pod vedením respektovaného českého dirigenta Jakuba Hrůši. Na programu bylo kromě děl Smetany, Borodina a Bartóka také Concertino pro housle, klarinet a orchestr výjimečné české autorky Vítězslavy Kaprálové. Zastavme se u ní alespoň na moment…
Říká se o ní, že byla hvězdou, které nepřál čas. Posuďte sami. Bylo jí pouhých pětadvacet let, když zemřela. V tu dobu ji znaly desítky odborníků a tisíce posluchačů z celé Evropy. Kdyby žila alespoň do padesáti, nadšeně by o ní psali kritici po celém světě a její jméno by vyslovovaly miliony fascinovaných návštěvníků koncertních síní.
Dítko z ryze hudební rodiny, která byla roztržena první světovou válkou, úspěšně prošlo studiem skladby a dirigování na brněnské konzervatoři. Na něj Vitka (jak se jí doma říkalo) navázala pražskou dvouletou anabází na mistrovské škole dirigování u Václava Talicha a kompozice u Vítězslava Nováka. Odsud odchází, posílena výborným prospěchem a také dokončenou skladbou Vojenská symfonieta, na stipendijní pobyt do Paříže.
Zde se profesně setkává s věhlasným českým skladatelem Bohuslavem Martinů a ve spolupráci s ním se věnuje především prohlubování kompozice. Jejich pracovní vztah přeroste v milostný poměr, a tak společně v roce 1938 odjíždí na londýnský festival soudobé hudby, kde Vitka diriguje samotný orchestr BBC. Zaznamenává zde nejen obrovský divácký, ale i obchodní úspěch. Společnost Universal Edition si u ní objednává symfonickou suitu na téma českých písní.
Všechno ale – již podruhé v jejím životě – překazí válka. Kaprálová se před jejím bezprostředním běsněním v českých zemích ukrývá v Paříži, kde pokračuje ve studiu a horečně komponuje. Vedle mnoha prací také svou nejprogresivnější skladbu Concertino pro housle, klarinet a orchestr op. 21. Její instrumentaci však nikdy nedokončí. Dílo se dočká svého uvedení až za dlouhých šedesát tři let od svého vzniku, v roce 2002. Po další odmlcezazní dílo v pražském Rudolfinu právě tento týden. Pokračujme ale v osobním příběhu Vitky. Na jaře roku 1939 poznává Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy, a rok na to se za něj provdá. To už v Evropě zuří boje. Na začátku května je hospitalizována s velkými bolestmi břicha. K Paříži se rychle blíží německá vojska, a tak ji Mucha raději převáží do jihofrancouzského Montpellieru. Zde ve tři hodiny ráno, 16. června 1940 umírá. Oficiální lékařská zpráva jako příčinu smrti uvádí miliární tuberkulózu.
Krátký, jen dvacet pět let trvající život nadané umělkyně se uzavřel. Dílo čítající kolem čtyřiceti hudebních skladeb však žije dál a těší se oblibě doma i v zahraničí. Skladatelčin hudební odkaz od roku 1998 významně rozvíjí The Kapralova Society se sídlem v kanadském Torontu, ale také řada domácích aktivit různých uměleckých institucí. Rok 2015 pak bude ve znamení hned dvou kulatých výročí – uplyne 100 let od narození a 75 let od úmrtí Vítězslavy Kaprálové. Vhodná příležitost k novému zhodnocení jejího díla.

Další články, recenze a doporučení Rémy Martina naleznete na blogu Remy-Martin.cz nebo na stránce facebook.com/RemyMartinCZ.

Každou sudou středu v 18:00 si vychutnejte pořad Vybrané tóny Rémy Martina na Rádiu Classic Praha.

Komentáře